Rodina se vrátí z Jadranu, vybalí kufry a za tři měsíce najde ve schránce obálku s italskou hlavičkou. Pokuta za vjezd do historického centra se běžně pohybuje mezi 80 a 100 eury, tedy zhruba 2 000 až 2 500 Kč, a nemusí zůstat jediná. Účet za cestu autem přitom začíná už na dálnici, protože Itálie dálniční známku nemá. Tady je přehled částek a povinností, které se vyplatí znát dopředu.
Italské dálnice se platí podle ujeté vzdálenosti. Na vjezdu si vezmete u brány lístek, na výjezdu ho vrátíte a zaplatíte. Počítejte orientačně s 7 až 9 centy za kilometr, tedy 7 až 9 eury na každých 100 km.
| Úsek | Délka | Orientační mýtné (osobní auto) |
|---|---|---|
| Tarvisio → Benátky (A23, A4) | cca 215 až 260 km | 18,60 až 20,70 € |
| Brennerský průsmyk → Modena (celá A22) | 315 km | 21 až 23 € |
| Bologna → Rimini (A14) | cca 120 km | 8,20 až 8,90 € |
Ceny jsou orientační ke stavu v srpnu 2026, od 1. ledna 2026 sazby vzrostly v průměru o 1,5 %. Přesnou částku pro konkrétní trasu spočítá kalkulačka na autostrade.it.
Kdo míří ke Gardskému jezeru, zaplatí za italskou část cesty nejméně, protože sjíždí z A22 krátce za Brennerem.
U bran si všímejte barev nad pruhy. Bílá znamená hotovost, modrá platební kartu, žlutá elektronickou jednotku Telepass.
Do žlutého pruhu bez jednotky nevjíždějte, závora se neotevře a hrozí pokuta. Na dálnicích A33, A36, A59 a A60 funguje free flow bez bran. Mýto tam sejmou kamery a doplácí se online zpravidla do 15 dnů, jinak hrozí sankce řádově od 87 do 345 eur.
Zvlášť se nad rámec mýta platí i některé průsmyky a tunely, například rakouská Brennerská dálnice A13 za 12,50 €, Tauernský tunel za 15 € a Karawanken za 9 €.
ZTL, tedy Zona a Traffico Limitato, je zóna s omezeným vjezdem v historickém centru. Hlídá ji kamera, která načte registrační značku, a vjet smějí zpravidla jen rezidenti, zásobování, taxi a vozidla s povolením. Nikdo vás nezastaví, o přestupku se dozvíte až z dopisu.
Čechům se to stává proto, že navigace vede nejkratší cestou a značka „ZONA TRAFFICO LIMITATO“ splyne s okolím. Každý průjezd kamerou se počítá zvlášť, takže z cesty do hotelu a zpět mohou být dvě pokuty. Běžná sazba je 80 až 100 eur, u některých měst přesahuje 300 eur.
Vymáhá se i přes hranice. Údaje o majiteli zahraničního vozidla si italské orgány dohledají v systému výměny informací podle směrnice (EU) 2015/413, doplněné koncem roku 2024 směrnicí (EU) 2024/3237.
Neuhrazenou pokutu lze v Česku vymáhat podle rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV o vzájemném uznávání pokut. Oznámení má být do zahraničí odesláno do 360 dnů od přestupku, proto dopis dorazí s několikaměsíčním odstupem.
Nejspolehlivější obrana je nechat auto mimo centrum a dojet MHD od parkoviště P+R. Nejjednodušší to mají ti, kdo bydlí v kempech nebo v apartmánech mimo historická jádra, protože do ZTL zóny nemají důvod vjet ani jednou. Pokud máte hotel uvnitř zóny, ověřte si předem, zda vám recepce nahlásí značku k dočasnému povolení.
Pokud máte hotel uvnitř zóny, ověřte si předem, zda vám recepce nahlásí značku k dočasnému povolení. Bez něj pokutu dostanete i za složení zavazadel.
Podle Vídeňské úmluvy se výbava řídí zemí registrace vozidla, takže s českým autem teoreticky vystačíte s českou výbavou. Italská policie ale kontroluje dvě věci: výstražný trojúhelník a reflexní vestu.
Podle článku 162 italského silničního zákona se trojúhelník staví nejméně 50 metrů za vozidlem, a to tak, aby ho přijíždějící řidiči viděli ze 100 metrů.
Reflexní vestu musí mimo obec obléknout každý, kdo vystoupí na vozovku, do odstavného pruhu nebo na krajnici a nelze ho včas zahlédnout, a to i za denního světla, například za deště, mlhy nebo v tunelu. Povinná je vždy, když jdete stavět trojúhelník.
Reflexní vestu si musí obléknout každý, kdo vystoupí na vozovku nebo krajnici, a to i za dne. Proto nepatří do kufru, ale do dveří. Autolékárnička v Itálii povinná není, v Česku ano, takže ji ve voze nechte.
Orientační sankce: chybějící trojúhelník 42 až 173 €, nepoužitá vesta 41 až 168 €, chybějící zimní výbava 85 až 338 €.
Zimní pneumatiky ani řetězy nejsou povinné plošně. Ve Valle d’Aosta platí povinnost od 15. října do 15. dubna, jinde ji určuje značení na konkrétním tahu, typicky od 1. listopadu do 15. dubna.
Povinné ručení kryje škodu, kterou způsobíte někomu jinému. Poškození vlastního auta z něj zaplacené nedostanete, ani doma, ani v Itálii.
Podle zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí minimální limit plnění 50 milionů Kč za újmu na zdraví každého poškozeného a 50 milionů Kč za škodu na majetku z jedné události. Limit je strop, nad který pojišťovna nejde, vyšší škodu doplácíte ze svého.
Územně platí česká pojistka v celém Evropském hospodářském prostoru a v dalších státech systému zelené karty, Itálii tedy pokrývá. Před delší cestou má smysl podívat se do smlouvy, jaké limity a jakou asistenci máte sjednané, a případně srovnat povinné ručení online.
Havarijní pojištění a asistenční služby mají vlastní územní platnost a vlastní limity, nejcitelněji u odtahu.
Podle dat společnosti Global Assistance, která v roce 2025 zajistila 1 666 repatriací vozidel do Česka, stál převoz nepojízdného auta z Itálie průměrně 48 723 Kč. Napříč všemi zeměmi vyšel průměr na 47 tisíc Kč, z Rakouska na 28 283 Kč.
Základní asistence přitom často končí u odtahu do nejbližšího servisu nebo má na repatriaci limit v řádu 15 000 až 30 000 Kč. Širší krytí ale něco stojí a u havarijního pojištění se počítá spoluúčast, tedy část škody, kterou hradíte sami. U staršího vozu s nízkou hodnotou se nemusí vyplatit.
Základem je Evropský záznam o dopravní nehodě, obsahově stejný ve všech jazykových verzích, takže ho můžete vyplnit česky. Než listy oddělíte, zkontrolujte podpisy a počet vyplněných bodů a vyfoťte postavení vozidel i škody.
Policii v Itálii volejte na 113 nebo na linku 112. Nutná je při zranění, při poškození cizího majetku, při neshodě na zavinění a také tehdy, když nehoda omezí provoz. Bez podepsaného záznamu nemáte čím doložit, kdo nehodu zavinil.
Když viník ujede, volejte policii vždy. Škodu od nezjištěného nebo nepojištěného vozidla řeší v Itálii tamní garanční fond a v Česku ji lze uplatnit u České kanceláře pojistitelů, která funguje jako orgán pro odškodnění.
Italská část je při cestě přes Tarvisio krátká a k severojadranským letoviskům se obvykle vejde do 10 až 20 eur za jeden směr. Větší část účtu tvoří Rakousko, kde potřebujete známku za 12,80 € na 10 dní nebo 9,60 € na den. Podle trasy se přidává úsekové mýto, například Tauernský tunel za 15 €. Tam a zpět tak zaplatíte řádově 1 500 až 2 500 Kč.
Na místě se to nedozvíte, kamera jen sejme značku. Informaci dostanete až dopisem na adresu majitele vozidla, u zapůjčeného auta přes půjčovnu. Italské orgány mají na odeslání oznámení do zahraničí 360 dnů, odstup několika měsíců je proto běžný. Pokud jste zónou projeli vícekrát, dostanete pokut víc. Řada obcí nabízí slevu kolem 30 % při platbě do pěti dnů od doručení.
Ano, česká pojistka platí v celém Evropském hospodářském prostoru včetně Itálie. Kryje ale jen škodu způsobenou druhé straně, tedy na jejím vozidle, majetku nebo zdraví. Opravu vlastního auta z povinného ručení nedostanete, na to slouží havarijní pojištění. Škoda se navíc vyčísluje podle práva státu, kde k nehodě došlo.
Zahraniční policie nemá přímý přístup do české databáze, v zemích EU však od 1. ledna 2025 postačuje předložit zelenou kartu v elektronické podobě (např. jako PDF v mobilu nebo v aplikaci pojišťovny). V Česku skončila povinnost vozit ji u sebe 1. října 2024 a od roku 2025 je už pojišťovny neposílají automaticky poštou (stáhnout si ji ale můžete v klientské aplikaci nebo na vyžádání vytisknout). Jako mezinárodní doklad zůstává potřebná jen pro některé státy mimo EU, například pro Albánii, Turecko nebo Ukrajinu.
Cesta autem do Itálie má tři náklady, se kterými se dá počítat dopředu: mýtné podle kilometrů, poplatky za tunely a průsmyky a riziko pokuty za ZTL. První dvě se dají spočítat, třetí obejít parkováním mimo centrum. U pojištění nerozhoduje, zda ho máte, ale jaké limity a jaký rozsah asistence.
Podívat se můžete i na recenze pláží: Nejkrásnější pláže Itálie